Ahoj ,
Jsem Milan Kochaník , byl jsem od. 4. 1. 1983 v Opavě v přijímači , tam si pamatuji , jak jsem musil vytírat téměř žádným hadrem chodbu ve sklepě těch kasáren , co bylo uhlí , pak jsem musil hákovat v tamní kuchyni , pamatuji si , jak mi jeden Slovák či Maďar paravil , najsamprv vybonzuješ hentot stuol . , jindy zase , treba chytro spraviť kotol , vím , že jsme tam hákovali třeba do půlnoci i déle . Občas jsem si mohli , když jsme vytírali lednici , tak jsme si mohli odkrojit , co jsme chtěli , jenže jsem neměl absolutně chuť k jídlu , shodil jsem asi deset kilo , když jsem šel do civilu . Asi to na mne nedobře působilo to prostředí . Taky si tam rozpomíním na tehdy kapitána Michala , kterak pravil , když jsme tam byli teprve první den, ještě jsme měli na sobě céčko, tím svým skřehotavým hlasem , že budeme stavět hráz proti imperialismu a jiný , tuším kapitán Nímanský pravil , že to je raketový poker ze strany imperialistů a tohle sousloví opakoval při kdejakém nástupu .
Jinak četaři absolventi , škoda mluvit, moc to žrali a tím škodili obyčejným vojákům , horší bylo , když sami aktivně vyhledávali "přestupky" .
Vzpomínám si , že jsme pak byli na nějaké ruské střelnici v Krnově , tam jsem byl poslán hlídat nějak stranou , byla hrozná zima a povídal jsem si tam s nějakým sovětským vojákem asijského vzhledu , obdržel ode mne sáček mléka a odznak , asi byli dost hladoví .
Úplný otřes byl , když jsme pak po tom přijímači , nevím jestli po čtyřech či šesti týdnech , asi to bylo v únoru 1983 , přijeli vlakem na hl. n. v Praze Wilsoňák a jeli autobusem do těch Jinců u Příbrami .
Já jsem byl na 2.HSV , to byl třetí barák od brány , první byli lampasáci , pak 1HSV , pak 2HSV a dále RSM , pak nějaké dva baráky jako skladiště či co a nalevo do kopce kuchyň s jídelnou a armou a oddělením pro lampasáky , pak přemostění a dva baráky , výš položené RPSV+ošetřovna (půl na půl) , pod ní veliteská rota a pod ní níže jeden či dva bezprizorní celodřevěné (ne tesko) baráky .
Dosti šílené bylo , když jsme přijeli utahaní z áčka a šli na jídlo a stáli v dlouhé frontě venku a pak ještě povinně sledovat na politicko výchovné světnici jakési televizní noviny , na jídlo se v podstatě stálo pořád v nějaké frontě .
Tuším , že jsme pak jezdili na áčko , cca na sedmou hodinu , pamatuji si , že v autobuse jezdily asi dvě tři ženské , jestli to byly manželky lampasáků , nevím , ale poslouchal jsem , co si říkají a tuším , že nemusily být zas až tak morálně vyhaslé , jelikož si mezi sebou povídali , že jezdíme utahaní od časného rána do pozdního večera . Občas totiž někdo únavou v tom autobuse (když se jelo večer dolů), bylo nás tam více než sedaček , spadnul na podlahu , tak si to asi uvědomovaly . Tam jsme musili hned první den kopat v asi -20°C v budoucích teskáčích , tuším že to byl ten vedle "úček" , kopat tupými krumpáči rýhy pro vnitřní kanalizaci a jakýsi četař abs. Pokorný mi pravil , že mi dělnická třída svěřila nástroj a tak jej mám "užívat" , jestli to opravdu tak žral , nebo tomu i věřil , nevím . Vím , že jsem si z toho dělal legraci a přirovnánal činnost s tupými nástroji ke kečuánským inkům , kteří tesali kvádry , prý , měděnými dláty a ten špagát Pokorný z toho byl na větvi a že prý "zdržuji" pracující vojáky vyprávěním o starých peruánských říších a že to nemám v hlavě v pořádku . Později jsme tam pak pomáhali u odpařezovače (to byl buldozer s několika háky místo radlice) na budoucí plochy za tím bet. plotem a hrabali větve na haldy a pálili , aspoň jsem se ohřáli u ohně , tento oheň kupodivu nevadil , ale když nám byla zima a chtěli jsme se ohřát u ohně jinde , jen za tím účelem rozdělaného , tak najednou lampioni vyrobili myšlenku , že by to bylo vidět ze snímkujících satelitů . Také si pamatuji , jelikož jsem měřič , že jsem musil pak chvíli vytyčovat oplocení , to tam z Vojen. Staveb zrovna vytyčili lomové body , dohromady měl ten plot délku asi 4.5 km a vykácená plocha dělala asi 220 ha (za plotem i před plotem a něco okolo) .
Vlastně jsem jen dával do přímky kolíky pro jámy , kde se mělo kopat. Jenže na křivém terénu to nefungovalo , původně chtěli kopat třeba 20 děr naráz, jenže se to díru od díry rozjíždělo a nakonec to tvořilo skoro souvislý příkop , ale nadávali mne . Takže gumáci emipiricky "přišli" na to, že se musí vzít prkenná forma a teprve v těch děrách alias souvisl=m výkopu přirážet sloupky na ni a pak betonovat . Mezitím si vzpomínám , že jsme také musili omítat a vyhlazovat štukem v těch teskáčích , tam bylo alespoň teplo a pak jsem tam nivelákem musil dávat výšky na zatlučené roxory na nějaký podsyp pod panelku a vím ,. že tam byli vojáci z ročníku přede mnou , pamatuji se na nějakého vojína předchozího ročníku asi Stříteského , dalo se s ním mluvit .
Pak si rozpomínám , že jsem byl dodán na tři dny do posádkového vězení v Jincích za ustrojovací nekázeň , nechtělo se mi nosit to společné vojenské prádlo , jež se fasovalo , ještě dnes je mi z toho špatně , měl jsem svoje a pochopitelně jsem si jej chtěl vždy každý den vyprat a usušit, tak i za sušení prádla na světici jsem byl kázeňsky "řešen" , to se chtěl opět zviditelnit četař absolvent Richard Pokorný , jestli z toho měl nějaký prospěch či zda se cítil lépe , quién sabé . Navíc jsem zvyklý spát "jen tak" , to vojenské pyžamo žluté barvy se mi hnusilo a když jsme již leželi , tak nás pod nějakou záminkou vytáhl z postele a musili jsem se postavit (já se mezitím musil obléci do hnusného pyžama) a tím mne začal od té doby onen snaživý absolvent kontrolovat , zda jej mám na sobě po dobu spánku a já jej neměl nikdy a tak mne nahodile kontroloval a kladl mi před ostatními otázky , proč tak činím a já mu odpověděl , že mne prostě při spaní tíží šat (tak odpovídal jsem mu tím způsobem , že jsem si z něj dělal legraci , považuji to prostě za samozřejmé , je to můj způsob života , mám rád volnost , dal mne za to na "hlášení" a tak jsem skončil v dosti odporném zařízení na tři dny a tři noci .
Já jeho "kontrolování považoval za jakýsi projev voyerismu , který se takto asi u něj projevoval .
Také si vzpomínám , že v tom vězení jsem musil snad 3* denně vytírat cely a dělat kliky a kromě toho jsme musili na pokyn nějakého lampiona vybírat za deště vodu z kanálů fankou přivázanou ke klacku .
Byl to hnus , spát na prkenném lůžku , navíc oblečený v hadrech (povinně) , ve kterých jsem byl "dodán" bylo to totiž předepsáno , které bylo přes den přiřetězováno ke zdi , hrubé hnusné fošny, asi stejně pohodlné , jako spát na šalovacím bednění či lešení , prostěradlo žádné a jen hrubá špinavá deka , jakou přikrývám třeba doma brambory v zimě či na chatě , polštář rovněž ne . Také jsem si musil na noc , i když v obuvi jsem nespal , vyndat tkaničky z obuvi .
Pak jsem byl poslán s vojínem Šubrtem do Chebu na kurs na multikáru , tam jsem byli asi měsíc , pamatuji se , že tam byl docela veget , spali jsme třeba do osmi a jednou tam přišel jakýsi tamní lampasák a pravil , že jsme cikánský lágr a tím pádem jsme musili pak chodit na jakési rozvičky ráno a jednou tam vyhmátl i kotelníka , o kterém poznamenal , "či sú kotolníci dajakí privelegovaní , že chodia zarastení ako Ježíši" .
jinak tam byli samí Slováci , Východňáři a jeden si vzpomínám , jak se pořád chlubil , kterak "vybielil fizliareň" .
Pak jsme se vrátili a nevím jestli tehdy , ale nějak v té době naznačil velitel roty , Tomáš Jogurťák , že na šatně "bývá tma" (asi jako na AFB Nellis pohrozili občanským zaměstnancům , (kdyby chtěli "mluvit") , že se na silnici "stávají nehody" ) a vím , že dali vojínovi Šubrtovi velmi na hubu , vzpomínám si , že někdo zhasnul světlo a hodili na něj deku a začali jej mlátit . Naštěstí jsme byl vedle , nemá rád násilí . Několikrát křičel "dozorčí" a pak jsem slyšel rozbití okna a Šubrt měl pořezanou ruku .
Byl to asi vyšetřováno a byl tam také nějaký vojenský prokurátor .
Pak mne dali s vojínem Šubrtem na RSM , že jako jsme měli ten kurs na multikáru . Byl jsem s těmi vojáky , co byli o rok dříve , uvnitř vna světnici a dělal co si na mne vymyslili veškeré nesmysly a vím , že jednu chvíli někam pro něco toho Šubrta poslali a pak se něco změnilo . Najednou se tam objevili lampasáci a po mne již nikdo nic nechtěl . Ten den jeho i mne přemístili na velitelskou rotu a od Šubrta jsem se později dozvěděl , že běžel "teatrálně" pro stoličku , jako že se chtěl demonstrativně pověsit (nevím , ale kde) a zřejmě u toho byli nějak lampasáci a ti to vyšetřovali jako šikan a z něj vyplývající pokus o sebevraždu .
Pamatuji se tam na slovenského četaře absolventa Milana Papaye , byla s ním legrace .
Pravil hekťák možno schovat treba aj do kanála .
Měl jsem občas s sebou teodolit se stativem a jednou jsem s ním sledoval Venuši , byla v konkrétní fázi a docela to zajímalo toho kpt. Nímanského , byl z toho docela na větvi , že na rozdíl od hvězd ji lze vidět jako kotouč s konkréítními fázemi , ale neuměl jsem mu to vysvětlit , jindy jsem měl namířeno na Měsíc v úplňku a ten četař Milan Pápay pravil : "chytro pozeraj na hen ten riž , ako chytro uteká Mesiac po oblohe " . Byl tím upřímně fascinován , jak znatelný to je pohyb na oběžné dráze .
Občas jsem vojákům dalekohledem namířeným na Slunce zapaloval cigarety , jeden z nich se chtěl podívat , na poslední chvíli jsem jej včas odstrčil , je to strašně nebezpečné , radši jsme mu tam dal černý filtr , asi viděl tehdy poprvé v životě skvrny na Slunci .
Ještě se tam rozpomínám na jakéhosi vojáka Krupku , pak tam byl nějaký Hejna (oba starší vojáci) , říkali mu Hyena , myslím , že tam byl i řidič Kočvar a Kračmar (ti byli se mnou současně ) , (vzpomínám si , že mi ten Kočvar o něm řekl , že mu zabili přítelkyni při dopravní nehodě a že z toho byl dost pochopitelně špatný) .
Také si pamatuj , jak jednou jel s nějakým majorem a ten jej nutil otevírat chladič u toho auta , co s ním jezdil a měl opařenou ruku od natlakované vařící vody .
Také tam byl nějaký řidič , co vozil kontráše a vím , že chodil v céčku , občas jsem uklízel v tom kanclu a musím říci , že lituji , že jsem s tím kontrášem nikdy nemluvil . Měl tam docela hezkou knihu o astronomii a astrofyzice a to mne vždy zajímá , tak si myslím , že možná to nebyl úplně zelený mozek , když se zajímal o takové věci .
Na té velitelské jsem pak chvíli občas pomáhal v autoparku , tomu Hejnovi jsem pomáhal spravovat defekt u véesky skříňové , myslím , že s ní vozili várnice s jídlem na áčko , pak na áčku , kde jsem musil vytyčovat objekty .
Také tam byl četař abs. mudr. Balík (vedle u RPSV byla z části ošetřovna) , který pravil , že to , co chodí na ošetřovnu , je humus, jenže si neuvědomoval, že se pořád hákovalo v blátě a nebylo se pomalu kde umýt .
Pak jsem chvíli dělal na stavbě baráku na louce pod barákem lampasáků , kde se měl postavit teskáč z "místního materiálu" , byl tam poručík Trčka a jednou se ožral kapitán Šverha a poravil ,že se už dl´ho nebetonovalo a nechal umíchat 8 mixů betonu (asi 40 m3) , který neměl použití a ty se musily vylít do ještě ne úplného bednění pro ten teskáč a zbytek do děr na blátivé cestě . Pak přišel poruučík Trčka a pravil :vidím tady zkurvenou práci a vše co již zvtrdlo , jsme musili i s bedněním odkopávat a odvézt na skládku .
Nakonec z teskáče sešlo , asi byl hotov jiný na áčku . Tam jsem pak byl převelen na RPSV , kde byl kapitán Soucha . S ním to docela šlo .
Ještě si vybavuji , jak jsme šli párkrát do bazénu v Příbrami , to jako , abychom se někde mohli lépe umýt , prý .
Vzpomínám si , že jsem tam poprvé v životě viděl , jak tam jeden , ale nebyl to voják , ale civilista , dostal v šatně epileptický záchvat , musilo jej držet 6 vojáků , než si pro něj přijela RZS .
Dost mne to vyděsilo .
Tehdy se tam objevili noví absolventi , mezi nimi i zde jeden z nich Jirka Beránek , ale neumím si vybavit jeho podobu . Také se tam objevil i jakýsi poručík Bibza , Feješ a další , tuším tam byli i lampasáci nějaký Šonka , ti tam byli dřív , coby stavbyvedoucí .
Pak jsem tam vesměs musil vytyčovat základové osy těch tří postavení , co jde jedno z nich přes tu Hřebenskou cestu , protínáním vpřed z úhlů , ten projekt byl už v souřadnicích S JTSK a kupodovu to vyšlo (délku jsem si rozvinul trigonometricky z řetězce) , když tam byli měřit z těch Vojenských staveb , byli udiveni , stejně jsem se ale nikomu nezavděčil a pak ještě objekty na tom posledním úseku , většinou prkenné lavičky okolo výkopu , starým teodolitem "udělat" pravoúhlé osy a několikrát přetrhaným pásmem rozměřované odstupy a ještě výšky . Tohle zrovna nebyla vděčná práce, nedalo se to uhlídat , nebyl jsem u toho , když se kopaly ty jámy , takže když se pak osazovaly ty patky , tak se většinou muselo hodně dobetonovávat a lampasáci mi za to nadávali , že to prodražuje práci . Navíc i ty patky byly vyrobeny jen přibližně , takže když se posadily do osy , jejich kalichy šly "mimo" tak si vzpomínám ,jak jeden slovenský vojín asi Plachetka , pravil :dajme tam pod nich tehlu . Mne to byl jedno , kupodivu to dodnes nespado .
Jednou nás dokonce nadporučík Hlaváč , zvaný Fanny (měl jsem tričko na kterém bylo napsáno Fannyho kone , velitel 1HSV , nás "školil , kterak "zaobchádzať s plánmi.
A také vysvětloval , kde sa s planmi možno všade setkať .
My jsem mu s Imrichem Stanczem odpověděli , že treba aj na stromoch .
Tím jsme měli na mysli jednu dosti veselou příhodu , jednu dobu pořád pršelo a já byl s tímto kamrádem nucen vxytyčovat stavební osu prostředního postavení a musil jsme nějak vyčíst kóty z plánů , něšlo to snadno , byly bohužel nutno jse sčítat a ty kóty byly na různých místech toho půdorysu . Takže jsme musili vylézt na skládku panelů a položit plán asi 1.5 * 2m na panel , mezitím lilo straně a já nějak sečítal délky dílčích kót . My mokří , plán jak hadr a složit samozřejmě nešel , stejně by se slepil . Takže jediné řešení ,na vodorovnou větev . Meziítm jsme musili hákovat s pásmem a zatloukat nastřelováky do betonu a plán bez našeho dozoru visel na vtvi , dokud nezačalo svítit slunce . Mezitím , když vysvitl oSlunko , se onjevil poručík Feješ a viděl to . Strašně se z toho zhrozil , že kdyby to někdo jeho nadřízený viděl , mohl by za to mohl jít do basy , měl za ty plány asi opdovědnost, byly přísně tajné ., dle razítka ma nich . Jenže co jsme měli dělat , my jsem je musili užívat i v tom počasí , musilo to být vytyčené , čekal už mix s betonem . Zatímco lampasáci byli v suchu v boudě .
Takže jsme si na to vzpomněli při "školení" . Dodnes se tomu směji .
]Taky si vzpomínám , že když přivezli jakési tvárnice , třeba v noci , tak kvůli tomu , že prý nesměl zůstat náklaďák přes noc naložený jsme musili hákovat i v noci musil se vykládat ručně . Byla to hnusná práce , my jsme byli utahaní z celého dne , tak jsme to jednou udělali tak , že jsme to nechali rovnou vyklopit na zem , ale bylo to zakázáno , mohlo by se totiž po nás požadovat případné poškození zaplatit , tak jsme to zamaskovali řadou "srovnaných" .
Občas mne viděl "měřit" kapitán Šverha a pravil , že sa pre samé vymeraivanie ani ku krumpáču nedostanem .V létě , to jsme již bydlili na těch účkách , býval tam nedělní nástup , tak občas kapitán Šverha pravil , že kvoli mně němajú čo kopať a ať teda zoberiem prkno , vodováhu a merám .
jindy že vraj skončilo moje lavírovanie .
Ještě si vzpomínám jak jeden Slovák pravil , jebněme tie rúry a idzeme het , to když jsme pokládali na tom posledním úseku roury pro kabely napříč pod panelkou a měli jít na opušťák .
Rozpomínám se , jak se vozila voda cisternou z rybníky v Hořovicích a ta se dávala do nádrže , se pouštěla do vodovodu na účku.
Měli jsme přísně zakázáno ji používat na pití , to je pochopitelné .
Jenže jednoho dne , kdy došlo k úpravě cen , i nápojů (tehdy se benzín zdražil tuším ze kčs 4,- na kčs 6,- a lahvové nápoje z 1.5- na 2,0-, se najednou ze dne na den "stala " ozhodnutím lampasáků pitnou. Já jsem tomu samozřejmě nevěřil a raději jsem pro pitnou chodil do původního zdroje jako předtím .
Občas také kapitán Nímanský prohlížel , jestli nemáme nějaké závadné věci a vzpomínám si , že tam byl vojín Dudek z ČTZ nebo spíše ČOT , jezdili s nějakou pab-kou (skříňová véeska) , asi z Ústí nad Labem a ten rád psal průpovídky a asi mu to sebral či nějak se dostalo tomu Nímanskému do ruky .
A přišel se nám "pochlubit" co , objevil . Dostal se mu do ruky text. kde bylo vojínem Dudkem uvedeno , že "vojna je zvláštní druh onanie, kdy penis honí člověka". Vím ,že se tomu smál, a že pravil , ještě že jsem to nevztáhl na sebe .
Tak to odpovídalo skutečnosti nejvíc .
Ještě si vzpomínám , když jsme se dostal na opušťák , snad 11* a 2* dovolená
, tak se mohlo jít na ten opušťák až v pátek v poledne . Ale bylo to vymyšlené tak , že se chodilo už ve dvě v noci , ale musil být rozumný lampasák , který nechtěl dělat nástup třeba v osm ráno kvůli počtu . To se vědělo víceméně dopředu , takže jsme chodil pře okono v umývárně na účku , voják co měl službu to okno zavřel a já šel potmě po panelce skoro 1 km , pak za plot a pak 11 km přes Kytín , kolem té hospody , kde jsme byli párkrát na pivo , až do Mníšku pod brdy na náměstí . To mi trvalo 2h30m , jelikož bylo neuvěřitelné bláto nsa té panelce (mimo jít něšlo , to byl samý výkop) a pak tmavým lesem . Ale nikdy jsme,m nezabloudil , autobus jel z náměstí v 5h30 na Prahu 4 Smíchov .Musil jsme mít ale dvoje boty , ty po panelce byly šíleně od jílu .
Jednou ale byl jakýsi šašek , co dělal důležitého a nechtěl mne pustit ani v těch 12h , musil jsme dělat nějakou práci a oficiálně jsme směl jít až v 19h.
Tak mi pak poradili , abych počkal , až vypadne v 16h00 (po něm byl jiný trochu rozumnější) a abych běžel v 16h do Skuhrova . Tam je blízko vlaková zastávka .
To již se chýlil "pobyt" ke konci a poslední dva měsíce jsme se tam spíše zašívali a měli gumy čím dál více na háku i s áčkem . Naopak bylo na gumách vidět , jak si to každým dnem uvědomují , že my odejdeme a oni budou "pokračovat" , docela jsem jim to i přál , díval jsem se na to "robin hoodovsky".
Jednoho dne opravdu ten den nastal a odjeli jsme brzy ráno , asi v 5h00 do Jinců na nádraží a měl tam proslov plukovník Faix , či jak se jmenoval a pak do civilu , asi 20. 12 . 1984 , kupodivu jsem nemusil ony tři dny v posádkovém vězení nasluhovat .
Docela jsem se na áčku skamarádil s jedním vojínem z Nových Zámků , Imrichem Stanczem , byl jsem se za ním podívat na jaře 1985 , dali jsme si setkání na začátku panelky , co se jede od Hostomic pod Brdy směrem na Dobříš na vrcholu stoupání .
Jinak jsem tam od té doby nebyl .
Byly to pro mne ztracené dva roky života , ale musím konstatovat, že i dnešní novodobí šmejdi v tomto "pokrokovém zřízení" , zejména na úřadech by potřebovali jako pes drbání , protáhnout v bahně na áčku a žrádlo do ešusu a umýt si ho třeba ve vodě v sudu 5°C .
Tak to je asi vše , na co si rozpomínám .
Aneh Cualohtli
P.S.
zde je na mne kontakt :
http://www.aztli.wordpress.com
dal jsem tam i odkaz na tento web
Naposledy upravil: AZTLI (20-02-2012 00:57:15)
ted jsem zjistil že je nás zaregistrovaných cca13 - 14 a v roce nástupu je nás zapsáno asi 5-6 kousků 
. Může se taky třeba stát že se zde zaregistruje někdo kdo tam nesloužil ale pouze ho toto forum zajímá 
tak to se může třeba zapsat (jen můj názor) : Jan Novák (host) 
