Téma: p.š.ka Opava - jaro 1982
zdar bojovníci, nevím jestli si pamatujete nějakýho josefa milušku, ale podle všeho jsme na jaře 82 byli společně v opavě na p.š.ce. hlavně ten magor baracska / jak o něm píše kosťa / se mi vybavil, když si mě tam jednou vychutnal, když se vrátil nalitej z vycházky a kdy jeho oblíbenou činností bylo vyhazování věcí ze skříněk. já se mu něčím ohradil a pak s ním trávil několik hodin na nějaké učebně, kde mě střídavě nutil dělat kliky a pak jsem zase musel stát v pozoru. nebo jsme zpívali po večerce v pyžamech a v plynové masce , nebo ta kosa v celým baráku, nebo ty rozcvičky a kdo pak nestíhal do schodů ten měl navíc rajón. ale zase arma byla příjemná, byla tam myslím nějaká kočka, nebo úklidy na devíťárně, kdy tam někdy zbyl chlast po lampárnách. ten stálej hlad si taky vybavuju a tu akci, kdy nás ten šílenec velitel p.š.ky / už nevím jak se jmenoval / honil v blátě a dobývali jsme "anču"/ to byl myslím ten kopec s boudou za opavou /. házel mezi nás dělbuchy a dýmovnice. taky jsme tam zkoušeli těsnost masek a někdo tam něměl ani filtry. potom návrat přes celou opavu, kdy jak prasata jsme popěvovali "jdou vojáci jdou,jaká je to krása", to jak jsme se potom umývali přímo v maskáčích a ještě mokrý nás nechal ten blb velitel dobu stát na buzeráku. myslím, že to tenkrát odnesl převelením, když mu téměř celá p.š.ka omarodila. mám pocit, že se mi vybavuje i ten peťa kováč / zrzek - ten do mě něčím vrtal / a ten novotný, co chlastal tu alpu, ten vždy lehl a do vteřiny spal, nebo tam někdo z vycházky chodíl na vécko do kouta, nebo přímo z postele, nebo nějakej sigfried luft ? o tom se mě taky pár zážitků vybavuje, nebo franta glanc, naše ostrý střelby, nebo nekonečné nácviky pořadovky s písničkou "podaj milá růčku,růčku na rozlůčku" a tak. no taky bych se rozjel, zatím se mějte a když tak se ozvěte. pepamil@sattnet.cz
pokračování - ještě s tím buzerákem, kterej jsme sdíleli s nějakýma bigošama. vím, že jsme nacvičovali pořadovku pro nějakýho papaláše, kterej měl přijet, a stále se to starým nezdálo dost hlasitý a tak jsme se domluvili a zadupali jsme tak, že jim spadli chechtáky. ten papaláš ale potom stejně nepřijel. dále mám takovou vzpomínku, že jsme tam někde trénovali střelbu, v nějakým tunelu s redukovanými náboji. tenkrát se mi nějak podařilo dobře nastřílet a při ostrých jsem zrovna vyfasoval nějakej poškozenej sapík a netrefil nic. zkoušel to s ním i nějakej zbrojní náčelník, ale taky nic netrefil a tak nazdali, že je sapík nějak poškozenej. dostal jsem potom jinej, něco už tam spadlo, ale asi nic moc to nebylo, protože mě velitel vyhrožoval, že mě zavře. taky se mě stále vybavuje, jaká tam byla všady zima. na pokoji se sice topilo, ale my jako mladý jsme si toho moc neužili, protože asi ve 20.hod.už kamna museli být zase studený a čistě vymetený. ráno pak jsem měl kolikrát jinovatku na spacáku, kde se srážela pára z dechu. přioblíct nám taky nedovolili, ikdyž staří sami spali v humusácích.
ale taky jsme se postupně v tom naučili chodit a nebrat si to tak do palice. někde se tam taky tetovalo, protože po nějaký vycházce / nevím kolik jich bylo, snad jen jedna / jsem se taky nechal označkovat. po různých úpravách to tetování mám dodnes. ještě se mě vybavuje z té vycházky, že jsme se styděli za to, jak nás hrozně olepali. zatím
kosťa, mě bylo jméno hned povědomý, věděl jsem, že jsem to někdy používal a slyšel. vybavuje se mě toho více, ale je fakt, že to může být s něčím nebo s jiným místem spojený, protože já pendloval docela dost po té p.š.ce. to foto z vojny žádné nemám, ikdyž jsem se tolikrát fotil. vždycky někdo slíbil, že to nechá udělat a rozmnožit, ale myslím, že jsem nikdy nic nedostal. jen jsem se kdesi nechal vyfotit ve vojenským pro mamku, nebo pro nějaký holky,s kterýma jsem chodil nebo si dopisoval. tu fotku bych asi našel, ale mám ještě jednu z doby před vojnou. no vložím sem i ze současnosti, ať je vidět ten rozdíl. jo, s těma chlebama jsem měl stále vycpaný kapsy a dorážel se pak v potají někde na učebně. právě z té učebny se mě vybajuje ta epizoda s tím sigfridem luftem, kdy lampoš někoho zkoušel a při pobídce "tak mluvte" klimbající luft vyskočil s výkřikem "zde" v domění, že je vyvolanej. jó a ješte uměl pohybovat ve vlnách s břichem. jinak to byl typickej němčour / asi po tátovi, že? /. ještě na mě zapůsobil samotnej příjezd do opavy, kdy jsme vymrzlý a udrncaný dorazili na v3sce před nějakou budovu, tma, jen pár světel a řev, kterej nás hnal někam do sklepení, tam jsme museli, za stálého řevu, rozložit všechny věci na zem. no myslel jsem si , že jsme někde v koncentráku. později si vybavuju, že jsme ještě s někým vyklízeli nějakej uhelnej sklep a pak jsme byli jak horníci, kdy jsme zkoušeli dělat všechno možný proti tomu prachu. pak jsem chodil uhlí krást ke kuchyni, když jsem dostal rozkaz zatopit. no paráda. zatím
Naposledy upravil: Miluška Josef (09-02-2011 19:37:41)